Anthony Quinn miloval Řecko natolik, že se po natáčení filmu Děla z Navarone rozhodl koupit si na ostrově Rhodos odlehlou zátoku, aby tam vytvořil mezinárodní centrum pro umělce a filmaře. Pláž byla pojmenována po něm a všechno vypadalo, že půjde hladce.

Navzdory slibům vlády, že herec, známý především rolí Řeka Zorbase, by mohl zátoku získat za symbolickou částku jako uznání za jeho roli při propagaci krásy ostrovů, byla koupě později zrušena.

Byl to krok, který i po více jak 60ti letech stále pronásleduje rodinu zesnulé filmové hvězdy, která slíbila, že Rhodos už nikdy nenavštíví.

„Jeho snem bylo vytvořit na tomto pozemku mezinárodní centrum pro umělce a filmaře,“ řekl Stefanos Stratis, jeho právník v Řecku. „Případ se dostal až k nejvyššímu soudu. To, co se stalo, byla chyba a Quinn byl z toho až do konce velmi zahořklý.“

Bývalý starosta Kallithey, na jihovýchodě ostrova, kde se zátoka nachází, uvedl, že pozemek se skládal ze tří pozemků, z nichž dva Quinn koupil od jednotlivců. Třetí, hlavní pláž, patřila státu. „Přestože ji koupil za symbolickou částku, nikdy se mu nepodařilo získat listiny vlastnictví,“ řekl Yiannis Iatrides.

„To bylo špatně, protože Quinn proslavil Rhodos. Zanesl tento ostrov na mapu a pláž mu byla prakticky darována jako uznání za to.“

Iatrides uvedl, že Quinn vynaložil spoustu úsilí a nákladů, aby proklestil hory a přivedl do oblasti silnici a vodu, než zasáhly místní úřady. I po jeho smrti jeho vdova Katherine Quinnová doufála, že křivdu napraví.

„Anthony Quinn si vždy myslel, že nemovitost koupil legálně. Znal tu všechny, dokonce i královna Frederika navštívila Rhodos během natáčení filmu Navarone,“ řekl Stratis. „Nikdy si nemyslel, že bude podveden. Vždycky říkal ‚tohle mi nikdy neudělají‘, ale udělali to a teď je Katherine odhodlána alespoň získat odškodnění.“

Katherine Quinnová, hercova třetí manželka a matka dvou z jeho 13 dětí, měla přátele na vysokých místech. Americký velvyslanec v Řecku Daniel Bennett Smith údajně dvakrát navštívil ministerstvo národního hospodářství, aby záležitost vyřešil.

Před 14ti lety požádal premiér George Papandreou o poskytnutí „spisu Anthonyho Quinna“ před očekávanou návštěvou Hillary Clintonové v Aténách. Podle novinových zpráv americká ministryně zahraničí tuto otázku nadnesla během bilaterálních rozhovorů.

Řečtí politici s Quinnem zřejmě souhlasili. Petros Doukas, bývalý ministr hospodářství, který se touto záležitostí zabýval na začátku devadesátých let, si na případ vzpomíná jako na příklad labyrintu byrokracie země – takové, kterou nedokázal obejít ani Quinn, jenž ve své roli bezstarostného Zorba ztělesňoval řecké kouzlo a prozíravost.

„Měl jsem pocit, že řecký stát něco slíbil a pak to nesplnil,“ řekl Doukas. „Snažili jsme se na to velmi tlačit, ale neexistovaly žádné dokumenty, které by nám umožnily mu pozemek dát.“

Ne že by se hvězda, uznávaný sochař a malíř, když nebyl na stříbrném plátně, přestal snažit. Léta bojoval u řeckých soudů, aby si nárokoval záliv, který je dodnes známý jako „pláž Anthonyho Quinna“.

Byl kvůli tomu tak rozzlobený, že když krátce před svou smrtí v Bostonu v roce 2001 navštívil Řecko, zastavil se pouze na Krétě, kde tento mexický Američan zatančil svůj tanec Zorbu – a ani jednou se nezmínil o Rhodosu.


A jaká je možná pravda ?

Lidé žijící poblíž zátoky Anthonyho Quinna však mají úplně jiný příběh. Podle nich místní vláda Quinnovi darovala pozemek, protože herec tvrdil, že s ním udělá něco, co by prospělo místním obyvatelům. Jakmile byl však pozemek předán, Quinn postavil plot před silnicí, která vedla dolů do zátoky, a prohlásil ji za svou soukromou pláž – ostrovní enklávu pro bohaté hollywoodské herce. Vstup byl zakázán jak místním, tak i turistům a místní vláda vypadala hloupě.

Uplynulo deset let a místní obyvatelé byli čím dál víc rozzlobení kvůli herci, který tak obratně zneužíval naivní místní samosprávu ve vlastních zájmech, a nakonec vzniklo hnutí za návrat pláže pro obyvatele Rhodosu.

Bylo to úspěšné. Plot byl stržen a pláž byla znovu otevřena veřejnosti, s čímž jsou lidé, kteří se o toto místo starají dodnes, velmi spokojeni. Ačkoli si místo ponechalo název „Pláž Anthonyho Quinna“, místní to zřejmě říkají s nádechem ironie.

Této verzi věřím víc, možná i proto, že jsem na toto téma mluvila s místními, když jsme u Tasose kupovali mojito a mezi obyvateli seděl i jeden muž, jehož dědeček v této zátoce pracoval jako hlídač právě u té Quinnovy brány. Na místě, kde stála, zůstal železný rám, možná jako připomínka.