Řecko
2024
Na tento výlet jsem naplánovala 3 body, kde jsou vodopády. Výlet byl náročný a únavný, během 6,5 hodin jsme poznali vodopády Kalamaris + Stenosia + Polylimnio. Příště bych zvolila Polylimnio jako první, je asi nejvíc oblíbené a odpoledne už ve vodě bylo mnoho lidí, a na cestě také - vyhýbat se sobeckým turistům, když sami nevíte kam šlápnout, to není sranda.
25.06.2024
vodopády Kalamaris
Parkoviště je tu označeno. Míst pro auta je zde docela dost, my přijeli po 9 hod, a byli jsme sami. Cesta k vodopádu je vlevo, poznáte ji podle popsané cedule. Ideální by bylo obout pevnou obuv, ale je možné si vzít i žabky (měl manžel).
Cesta dolů trvala 8 minut, nahoru 10, protože je strmá a směřuje do kopce. Zpět jsem šla raději bosá.
Vyžaduje trochu pozornosti v místech, kde musíte šlapat na palety nebo prkna, některá jsou nestabilní. Poslední metry před vodopádem jsou trochu náročnější - sešlapané malé kluzké schody, ale pomoci si můžete kovovými úchyty ve skále.
V blízkosti není žádná kantýna, takže si s sebou vezměte aspoň vodu.
Vodopád je malý a na konci června už neteklo moc vody, ale za ten zážitek to stojí, koupání v jezírku je možné, vstup je jemný, má písek. Kromě rybiček jsme tu viděli žáby, želvu, kraby a krásné vážky.
vodopády Stenosia
Ke druhému vodopádu jsme kvůli typu auta jeli od vodopádu Kalamaris raději přes vesnici Koukounara. Zaparkovali jsme pár metrů od vínové cedule ukazující směr na vodopády. Příjemný zážitek v letních vedrech.
Neustále jdete ve stínu velkých stromů (připadáte si jako v pralese) a vedle chladné, čisté vody. Prvních asi 500 metrů je nenáročných, potom to místy klouže, občas není kam šlápnout. Někde jsou provazy na zachycení.
Pozor na kovové hřebíky po chybějících schodech, které trčí ze země. Cesta je spíš nevhodná, pokud máte potíže s chůzí nebo se bojíte výšek.
Bohužel vstup do vodopádu ke koupání je velmi bahnitý. Nezastavujte se u vodopádu, ale pokračujte po lezecké cestě vlevo.
Nahoru zpět k autu to trvalo asi 30 minut.
vodopády Polylimnio
Protože na mnoha místech projdete vodou, obujte si raději hned na parkovišti obuv do vody.
Nejobtížnější cesta dnešního dne, kluzké kameny různých velikostí, lávky bez prken, tuto cestu starší člověk nebo malé dítě asi nedá. Ale ta krása na konci za to stojí. Úžasně studená (miluji chladnou vodu) a čistá voda.
Cesta zpět k autu trvala půl hodiny, a protože jsme věděli, jak strmá cesta nás čeká, tak jsme se ještě před odchodem tou vodičkou ochladili od hlavy až dolů. Den byl navíc velmi teplý a sem jsme přijeli už odpoledne.
Na parkovišti je kantýna, která nabízí občerstvení. A zmrzlina po výšlapu udělala manželovi radost ;)
Tato stránka vznikla proto, že se o všechnu tu krásu a zážitky z našeho cestování chci podělit s ostatními, protože by jim to mohlo pomoci při výběru jejich budoucí dovolené.
Moje nejoblíbenější a nejnavštěvovanější je Řecko, i vzhledem k mému původu ;)
© 2019 Nikola Arcanidu, cestování po světě. All rights reserved